Závrať...

pátek 17. července 2015

autor: Lisa Aisato
...je takový divný pocit, kdy člověk, přestože stojí nohama pevně na zemi (nebo jiné pochozí ploše), zcela iracionálně ztrácí hlavu a má pocit, že prostě musí spadnout z výšky dolů. Alespoň u mě to tak bývá, i když to nemívám často. Většinou jen tam, kde je strach (podle mě) opodstatněný.

Ne však M. (z důvodu zachování anonymity používám tuto šifru). 

U M. strach z výšek nastává nejen tam, kde je průzorem ve schodišti vidno nekonečnou propast pod nohami, nýbrž i tam, kde ji od případného pádu chrání dva metry silný kamenný ochoz.
Díky těmto faktům prožíváme spousty dobrodružných chvilek a myslím, že i turisté na vyhlídkových věžích jsou vždy rádi, že za své vstupné dostanou pořádnou dávku zábavy navíc.

Jelikož je M. od přírody bojovník (neboli paličák), vždycky s vervou vyrazí vzhůru s tím, že tentokrát "to dá". Odhodlání se zpravidla vytratí ve 3/4 stoupání, kdy již není možný návrat, jelikož, jak známo, dolů je to horší i pro ty, co nemají problémy směrem vzhůru...

Na žebrácké věži jsme od kolemjdoucích turistů dostali tip, že klesání po schodech je snazší račím stylem, tedy upřít pohled vzhůru a odcouvat až dolů... nebýt této rady, stojíme nahoře dodnes.

M. byla i na samém vrcholu vyhlídky na Troskách. I tady nastal největší problém s návratem. Jako nepřekonatelný se ukázal být úsek kamenné zdi, kterou bylo třeba uvolnit z křečovitého sevření a uchopit zábradlí, které začínalo o dva kroky dále. Chvílemi jsem vzpomínal na školní vyučování první pomoci obětem zasaženým elektrickým proudem, které je potřeba osvobodit ze sevření úderem dřevěnou holí přes ruce. Klacek jsem na věži nesehnal, takže jsem turistům ušetřil další podívanou. Místo toho jsem M. bez milosti popadl a ke kýženému zábradlí donesl.

Na věži Vítkova hrádku se zase náhodným kolemjdoucím naskytl pohled na ženu klečící na všech čtyřech a volající na ději, aby nechodily tak blízko ke kraji (od kraje je dělila ona dvoumetrová masa zdiva). Máme z toho dne i pár snímků, kde je tento výjev zachycen na pozadí. Dodnes se nad nimi bavíme (já, děti a návštěvy).

Jelikož nás brzy čeká romantická noc ve dvou na vrcholku ještědské věže, mám pocit, že repertoár rodinných historek na téma "M. a výšky" zbohatne o několik výživných kousků.

Držte nám palce!

17 komentářů :

  1. Tak to mě pobavilo, jsem stejná - nahoru vyběhnu levou zadní a dolů? po....á strachy, i malé děti jsou rychlejší. Ale zvědavost na krásu výhledu vždy vítězí. Tak se tedy těším na příspěvek z Ještědu. Dáša Havířov

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji za komentář, Dášo. Stránka Tvého výletníku s názvem Ještěd je zaplněna ;)
      Krásné letní dny, T.

      Vymazat
  2. Ahoj Tomáši M. úplně chápu.. nedávno jsem byla na Ještědu...celá parta se vrhla k zábradlí aby se kochala nádherným výhledem a mě se začaly tak šíleně klepat nohy a blbě se mi dýchalo...po chvíli mě to přešlo a taky jsem se odvážila až k zábradlí
    vaší M. přeju aby rmantická noc nebyla větrná
    Pavlína

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Pavlíno, trochu větru bylo, dokonce i malinko deště. každopádně M. byla neskutečně statečná. Mám pocit, že už si se mnou zvykla na všechno :D
      Hezký dny přeji, T.

      Vymazat
  3. Je to aj smiesne, ale jedneho "strachopuda" mam doma, takze viem ze za tym je naozajstny strach.. My zabavame tiez, to ked sa napriklad maly matterhorn " kyval" ... Aj skala nad dunajom sa kyvala... Ale najhorsie je, ze ja mam dost obmedzeny pohyb na kopci, v opacnom pripade nam vzdy konci 30-rocne manzelstvo...s komentarom...ze mu to robim naschval, lebo sa urcite zabijem a on bude musiet na ten kopec vyvliect kriz...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To s tím křížem mě upřímně pobavilo, Jani. Pozdravuj manžela ;)
      Měj příjemné dny! T.

      Vymazat
  4. Ahoj Tome, teda tomu říkám škodolibost :) Chudák M. Ale mile jsi mě pobavil. Naštěstí já nemívám z výšek strach, užívám si to, akorát když je ta výška hodně velká, trochu se mi tají dech. Velcí pavouci jsou horší. Teda pro mou osobu. Užívejte léta. Pa Stáňa

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Stáňo, moc děkuji a i Tobě přeji hezké léto.
      T.

      Vymazat
  5. Jako kdyby to bylo o mě.Ještě,že můj manžel nemá blog a nepíše vtipné komentáře.Přeji krásné léto,plné tvůrčího psaní.Jaroslava.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jaruško, děkuji za komentář a za přání.
      Hezké léto, T.

      Vymazat
  6. A to ja M. docela chapu. I povesit zaclonu ze zebriku je orisek, natoz rozhledna...nedej boze jizda lanovkou! Zdravim vsechny! Renata

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Vyhlídky jsem dala všechny a ráda. Výhledy to je moje ... ale do lanovky jsem teda opravdu odmítla. Vítězství je, že od 24 jezdím výtahem (někde :o)

      Vymazat
    2. Tak já si dávám práci s důmyslnou šifrou, aby tě nikdo nepoznal a ty se sama práskneš?? :D

      Vymazat
  7. Je skvělý když se někdo umí svému strachu postavit :)
    Výšky miluju. Já mívám ten druhý typ závratě, kdy stojím pevně nohama na zemi. Pak se chovám jako ožrala.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jo, tuhle závrať mívám taky (po 2 litrech vína) ;)
      Pěkné dny, Véčko
      T.

      Vymazat
  8. Päť kamarátok chodíme pravidelne každý rok na dovolenku - dámsku jazdu. Máme jednu z kamarátok, ktorá má tento istý problém, ale musí vyliezť na každú výhladňu, každú vežu, aby prekonala samu seba. Úsmevných situácií je dosť. Andrea

    OdpovědětVymazat