zdravý (vz)duch! To mi proletělo hlavou při dnešním dopoledním běhu. Zde je v bodech:
- vybíhám nalehko, bez telefonu
- probíhám kolem hořící skládky
- lituji, že nemám čím přivolat hasiče
- lituji, že nemám čím zdokumentovat ten hustý černý dým, který stále sílí a celého mne pohlcuje
- v dýmu narážím na několik zvědavců a pohmatem zjišťuji, že drží telefon u ucha
- plíce se mi plní dehtem
- za zvuku sirén odbíhám, abych nasál trochu vzduchu
- nadále se mi nedostává kyslíku, neboť se jindy klidná prašná cesta hemží vozy mířícími k místu činu
- seznávám, že posádky vozů nežene na místo touha hasit oheň, nýbrž hasit zvědavost
- probíhám sousední vesnicí a v pravidelných intervalech volám na důchodkyně za plot odpověď na otázku "Co tam hoří, panáčku?"
- doma ve sprše smývám saze z vlasů a hořce lituji, že nemám co dát na Instagram
- celou situaci ilustruji alespoň s tužkou v ruce
- přeji vám poklidný konec neděle a pěkný start nového týdne (bez požárů, pokud možno)