osmadvacátého

Na hradě tři brady...

...a v podhradí Brady!

Krásný sváteční den vám všem!

Hlas v hlavě

zdroj: Pinterest

Dlouho jsem se v mladické nerozvážnosti a pýše bránil takzvaným audioknihám. "Knížka se má přece číst, čichat a hladit..." Dnes (přestože mám do moudrosti stále daleko) už vím, že jsou příběhy, které si nikdy nepřečtu, tak proč si jimi alespoň nezkrátit cestu autem? S M. máme několik oblíbených audioknih, které nás každý večer uspávají. Já poslední dobou často poslouchám časopis Respekt. Jsem předplatitel (mimochodem - spojení "předplatit si respekt" je kouzelná věta, naštěstí už je po volbách, a tak mě nikdo nemůže podezřívat, že narážím na politiku. Ani Andrej.)... No a jako předplatitel Respektu (s velkým písmenem) mám přístup také k audio verzím článků. Například včera ráno mi hlas v hlavě předčítal poutavý článek o hlasech v hlavě (asi jako malíř malující malíře). Ušima čtu při běhu, ve vaně, v posteli, dokonce i na skútru a rozhodně nemám pocit, že bych díky tomu méně četl, čichal a hladil stránky papírových knih. Buď pochválena, audiokniho!

Jak jste na tom vy?

Měří to třičtvrtě metru...

... a zázraky se dějí! A né, že ne!

zdroj: Pinterest

Seděl jsem v pracovně, když se na terase ozvalo tvé mňoukání. Můj nevěřícný pohled asi jen tak nezapomeneš. Jako první jsi poznal lednici (a v ní smetánku a masíčko), potom svoji misku, pak pelech (naši postel) a nakonec i nás. Asi tomu nevěříš, jako my. Jsi obrovský a trochu divoký, ale jsi to ty.

Za ten čtvrt rok, co jsi byl pryč, se mi o tom zdálo snad stokrát. Dnes se to opravdu stalo. Vrátil ses. Jen malinko tlustší, než jsi byl v těch snech...

Štípněte mě!