 |
...to je slovo, které tak nějak v kostce vystihuje moje rozpoložení několika posledních týdnů. Raději teď čtu, než píšu. Raději se dívám, než ukazuji. Raději naslouchám, než mluvím (promiň, M.)...
Cítím ale, že se to teď zlomí. Tichá a mrazivá zima je na ústupu a do žil mi začíná proudit jarní míza výřečnosti a exhibicionismu.
Mimochodem, slyšeli jste někdy zkratku ASMR? Já ne a o to víc mě překvapilo, na co všechno mají dneska lidi čas! Za zkratkou se skrývá krkolomný pojem "autonomní senzorická meridiánová reakce". Jde o jistý příjemný prožitek - reakce našeho těla na nějaký podnět, neboli spouštěč. Ta reakce zpravidla proběhne jako příjemné teplo, který se spolu s brněním rozlévá od hlavy přes krk a ramena dolů po páteři. Každý má ten spouštěč trochu jiný a škála podnětů může tedy být značně rozmanitá - u někoho je to tiché šeptání druhé osoby, u někoho určitý zvuk, například křupání čipsů... No a tady se konečně dostávám k důvodu, proč se o ASMR rozepisuji.
Zkuste otevřít Youtube a tato 4 kouzelná písmena zadat do vyhledávání. Zobrazí se vám nepřeberné množství videí, která mají jeden jediný cíl - a sice vyvolat u diváka/posluchače popsanou reakci. Asi mám bloklé čakry, ale na mě nefungovaly ani čipsy, ani šeptání do ucha od krásné ošetřující lékařky.
Možná kdyby mi ta slečna pošeptala, že Babiš odchází z politiky, prožil bych tu nejslastnější ASMR reakci, jakou svět zažil.
