![]() |
| zdroj |
... cestou na pivo (zejména) mě často přepadá poezie. Naštěstí vozím tužku. To, co mě napadá cestou zpět, zásadně nezapisuji.
ten obzor
si převlékl paruku
brodíš se v spadaných vlasech
jak okenní sklo je dech
který vane
mám rád
když držíš mě za ruku
a když jsme spolu v těch časech
ty vlasy jsou úplně
zlaté
už asi po sté
s pohledem do kraje
a výš
píseň větru
v hlavě mi zahraje
(však víš)
jako metronom
tempo mi udává pražců tón
a já se směju.


