Asi mám alergii...

zdroj: Pinterest

... na slovo hygge. Už je to pár měsíců, co jsem to dánské (nebo norské?) slovo slyšel poprvé. Tehdy jsem ještě nevěděl, že stojíme na prahu nové módní vlny, kdy se začnou ve velkém kupovat IKEA svíčky a tlustý fusekle. Kdybych chtěl zbohatnout, začnu plést kulichy s nápisem hygge. Určitě by frčely. Navodit si i ve všední dny poklidnou atmosféru, najít si kousek štěstí i v tom nejobyčejnějším, co život přináší, večer se s hrnkem čaje a kocourem plácnout před krb... to byl až doteď můj život! Byl jsem hrdý na to, že jsem trochu zpomalený zaprděný venkovan, co chodí do vany se svíčkama a na youtube hodinu sleduje chlápka, jak beze slova táboří ve skandinávské přírodě. Teď to ale prý dělají všichni (řikali na Primě)... Stal se ze mě stoupenec středního proudu, co táhne s konzumním davem. Musím se s tím nějak vyrovnat. Asi si dám ještě hodinku videa s padajícím listím na uklidnění. Mějte se hygge!

P.S.: teplý ponožky jsem včera spálil. Vždycky jsem byl tak trochu pankáč...

Kultůrně...

autor: Justyna Jaszke

...bohatý je tento podzim. Koncentrace navštívených koncertů v posledním kvartálu roku lahodí mému vkusu. Na hladové ucho si vskutku stěžovat nemohu. Jeden z posledně navštívených byl akustický koncert Zdeňka Bíny pro mikropublikum v naší oblíbené kavárně. Koncertů už jsem, věru, zažil hodně, ale prvně v životě mě něčí hudba skutečně fyzicky objala. Možná to zní jako patos a mnozí mě začnou považovat za svíčkovou bábu kartářku, ale vážně jsem zažil naprosté sladění vibrací všech přítomných i těch neskutečných zvuků, které můj oblíbený kytarista z funkové kapely -123 min. vyluzoval z šestistrunného nástroje. A proč to sem vlastně takto kostrbatě píšu? Protože bych vám chtěl Zdeňka Bínu ze srdce doporučit. Až bude u vás hrát, nezůstávejte doma. Nebudete litovat.

Hodně zvláštní...

...podzim. Bosýma nohama se brodím žlutým listím a co chvíli seberu spadlý ořech. Sluneční paprsky mi hřejí do tváře a chodidly vnímám příjemné teplo vyzařující ze země. Je říjen. Posbírané ořechy louskám na terase se sklenkou vychlazeného sauvignonu. 2017 byl fajn ročník. Už se ale těším na ten letošní. Byl to výjimečný rok. Ve všech ohledech. Zvedám se od vína a skáču do ledového bazénu. Opravdu je říjen?  Chladná voda dělá své. Dámské publikum bych neoslnil, ale nádherně se mi bystří smysly. Za pár dnů slavíme stoleté výročí republiky, která už neexistuje. Neexistují jen její hranice, nebo i myšlenka a ideály na základě kterých vznikla? Pravda je, že stádo, které po těchto hodnotách šlape, dupe čím dál hlasitěji a pod jeho kopyty už zmírá nejedna ideje. Já ale myslím... doufám a věřím, že se přežene a slova jako srdce, lidskost, láska a čest se znovu zvednou na nohy. Byť trochu zaprášené. Rychle se zabalím do županu a jdu si dopít sklenku. Pokožkou mi prostupuje horké mravenčení. Máme ŘÍJEN! Výjimečný rok.

P.S.: ...a v neděli vyhodím všechna céčka. Už to nesbírám...