pondělní ochutnávka #3

Na oslavu konce veder posílám ledovou ochutnávku:

autor: Mukesh Singh

Jezírko to bylo malé, sotva pět metrů v průměru. Bylo skryté uprostřed hustého lesa, takže bylo téměř po celý den chráněno před slunečními paprsky. Díky tomu byla voda studená jako led. Kdyby nebyl tak horký den, jen těžko by se kdo odvážil do ní vstoupit. Hladina měla tyrkysovou barvu a byla nádherně čistá.

„Tak na co čekáš? Svlékat a do vody,“ zavelel Martin a stahoval si triko.

„Co když někdo přijde?“ Klářina stydlivost bylo něco, co na ní Martin zbožňoval.

„Nepotkali jsme nikoho čtyřicet osm hodin,“ smál se a házel jednotlivé kusy oblečení na hromádku vedle batohu. Na nic nečekal a skočil do ledové vody, která mu v první vteřině stáhla hrdlo a hrudník. Jen povrchně zalapal po dechu a pokusil se udělat několik temp směrem od břehu. Během chvilky prvotní křeč polevila a Martinovi se na rtech opět rozlil blažený úsměv. Byl to nádherný pocit. Když se přetočil na záda, aby udělal pár temp na znak, uviděl Kláru, jak stojí nahá po kolena ve vodě. Byla nádherná. Pevné boky a chladem ztvrdlé bradavky byly pro Martina nepřekonatelně vzrušující. To, co večer nestihli udělat, než mu Klára usnula v náruči, udělali teď. Milovali se přímo na břehu jezírka a jeho ledová voda jim přitom omývala chodidla a kotníky. Adam a Eva ve svém vlastním ráji. Tak si připadali den co den.