(po)zdrav!

pondělí 24. července 2017

Tak nevím. Co svět světem stojí, chlap zdraví ženy, dítě dospělé, motorkář motorkáře, cyklista cyklistu, turista pocestné, běžec běžce a vodák... všechny.
Nechci být sentimentální, ale je mi smutno z toho, že se tento zvyk z lidí nějak vytrácí. Chápu, že na rušné cyklostezce člověk nebude zdravit každé kolo, protože to by vlastně nic jiného nedělal, ale nepozdravit kolemjdoucího na lesní cestě kdesi mimo civilizaci mi připadá tristní. Odpovědí na můj hlasitý pozdrav zpravidla bývá mlčení doplněné tupým výrazem.

Tenhle příběh je pravda a snim svůj klobouk, jestli jsem vám lhal. Zdravíme rodinku s dětmi:
"Tati, proč nám říkaj dobrý den?"
"Nevim, ale když ti to řikaj, tak jim asi taky máš říct dobrý den."

No nic, konec nářků. Svět je hezký místo i bez zdravících turistů. Naštěstí těch "zdravičů" je pořád celkem dost... a už jen kvůli nim to nepřestanu zkoušet. Takže hezky letně - vzletně:

Ahój!

37 komentářů :

  1. Mily Tomasi...mam to stejne,dokonce uz mam nekdy pro sebe bojovku.Pocitam kolik lidi mi alespon na pozdrav odpovi.Nekdy velmi malo.I tak hezke dny Vam i mile Monce.Ahoooj.JP

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Jiřinko, my si také někdy děláme takovou malou "statistiku", když už s tím člověk nic nenadělá, je potřeba si z toho dělat alespoň legraci :)
      Krásné dny
      T.

      Vymazat
  2. Zdravím vás Tome, děkuji, napsal jste to co i já vnímám jako trestuhodné dnešní doby. Bohužel doba je sobečtější než dřív, tak se základní pravidlo stává divným. Já to ovšem též nikdy nepřestanu opakovat i svým dětem kladu neustále na srdce, že pozdrav, prosba a poděkvání jsou základní lidské vlastnosti s kterými s úctou projdou celý svět.Nejvíc mě ovšem zaráží, že sedíc v čekárně u lékaře zaznamenávám tuto nehezkost velmi často od starší generace, která by nám měla být příkladem...nu což, pozdravům a létu třikrát Zdar, mějte se hezky

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ano, bohužel to, co jsem napsal zdaleka nebylo o mladých. Mám stejnou zkušenost.
      Pěkné dny
      T.

      Vymazat
  3. Ahój Tome, přistěhovali jsme se s manželem na malou vesnici nedaleko Brna. Chodím(e) teď na procházky s naším malým Čmeláčkem a po dvou letech už jsem opravdu přestala zdravit kde koho první, samozřejmě důchodce a především starší ženy nepočítám, ale už mě přestalo bavit zdravit každého a od mužů neslyšet odpověď... přijde mi to sice trapné, ale ve svých letech nemám zapotřebí se doprošovat o pozdrav... :)
    Krásné dny, ať se Vám daří! :)
    Peťka :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já si zase (asi dost naivně) říkám, že ten člověk, který byl mým pozdravem poněkud zaskočen, si to postupně v hlavě přebere a příště už pozdraví... a tak to nevzdávám ;)
      Nedělám to pro tu odpověď. Netrvám na ni, jen mě prostě vždycky překvapí, když nepřijde :D
      Pěkné letní dny
      T.

      Vymazat
    2. Dobry den, my jsme se ve skole ucili, ze pozdravit je slusnost, ale odpovedet je povinnost. Asi se to uz neuci, bohuzel...

      Vymazat
  4. Tome, máte pravdu. Teď jsme se s tím také setkali při toulkách v Beskydech. A to nemluvím o zdravení na vesnici. Kdybych já byla bývala nepozdravila... no páni, to by byla ostuda a projev nevychovanosti. Zdravili se všichni. Ale co chcete? Jako kantorka se s nezdravením setkávám dnes a denně a naučit to ty cvrčky je téměř nadlidský výkon. No jo, když jejich rodiče, stojící před školou, také nepozdraví učitele svých dětí, tak co bychom chtěli od dětí, že ?
    Přeji fajn týden, M.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Martinko, já mám ale zkušenost spíše takovou, že děti alespoň odpoví na pozdrav, starší generace ovšem většinou ne.
      Krásné dny
      T.

      Vymazat
  5. Dobrý den Tome, máte naprostou pravdu nejlepší jsou ti co Vám ještě načuhuji na zahradu a ukazují si na jezero a rybky a když je pozdravíte tak nic a pokračují v družném hovoru :-( Nějak se vytratila ta slušnost

    OdpovědětVymazat
  6. Dobrý den Tome,
    Ahoj, Pozdrav pán bůh,Zdravíčko, Nazdar atd... To je krása !
    Toho, že se nezdraví a lidi se za to jako stydí, či co, si všímám již dlouho. Když příjdu do kupé ve vlaku a pozdravím, hádám kolik lidí mě odpoví. No moc to není. Udiveně se na mě podívají a něco zažbleptnou. Příchozí do kupé taky moc nezdraví, chce se mi zabučet, protože i kravka ve chlévě na vás zabučí když vejdete, ale to si smlsnu a nahlas řeknu "dobrý den". Většinou je to údiv. Naše kluky , kteří jsou již dávno dospělí jsme po cestán po horách taky učili zdravit. Přece na někoho nebudu koukat jako bulík..Připadá mi, že tupost , blbost,arogance a vulgarita se dnes považuje za normální a bohužel hojně užívaná děvčaty. Nejsem žádný mravokárce, ale primární slušnost, je základem chování. Moc mě překvapilo chování prodavaček v Deichmanu, když jsem vstoupila tak mě pozdravily. Zblblá z chování lidí, viz již udedeného, koukám jestli mě nezdraví nějaká moje známá a nebyla, bylo to moc příjemné a tak jsem je hned pochválila. To se teda moc nevidí. Jsem moc ráda, že to nevadí jen mě. jinak moc ráda chodím na tento blog a ráda čtu Vaše SOS. Děkuji za články a pěkné fotografie z výletů. přeju hezké léto!
    Dagmar

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Dagmar, děkuji za milý komentář.
      Také jsem to ve vlaku dlouho zkoušel, ale přiznám se, že tam jsem podlehl davu a zdravit také přestal (nemyslím v kupé, ale v takovém tom otevřeném vagóně) ;)
      Krásné léto
      T.

      Vymazat
  7. Zdravíííím Tome,bohužel máš pravdu(((((,také se někdy divíme,že někdo neumí odpovědět na pozdrav......a jejich mnoho((((.Přeji ti ať potkáváš jen zdravící lidičky.Ahóóój,Šárka.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Šárko, také Ti přeji jen samé usměvavé zdraviče ;)
      T.

      Vymazat
  8. Hihi, tohle mě pobavilo. Dlouhá léta jsem byla nezdravič, na cizí lidi, co mě zdravili jsem koukávala divně. Až najednou se to zlomilo...nevím kdy ani kde, prostě jednoho krásného dne jsem na pozdrav na lesní cestičce odpověděla...a nejen ze slušnosti, nebo protože je blbý neodpovědět, ale protože mě potěšilo potkat někoho daleko od civilizace, někoho kdo je tak dobře procházkou naladěn jako já...z pocitu sounáležitosti...od té doby zdravím taky sama aktivně...zdravím a s ohýnky v očích sleduji reakce....

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No a pak že to nejde... z nezdraviče se stal zdravič - Hlavně aby takových bylo co nejvíc :)
      Krásné dny a ahoooj!
      T.

      Vymazat
  9. Ahoj,bohužel i já většinou zdravím první ,někdy i chlapy.A to už nejsem žádná dorostenka:-)).

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak pokud oni muži na pozdrav alespoň odpoví, jedná se o kategorii negalantních zdravičů :))
      T.

      Vymazat
  10. Já teda zdravím a velmi ráda. Často třeba ve "velkém" Brně, když se procházím a jde kolem mě nějaký starší člověk, nějaký dědeček nebo babička, tak je pozdravím. Mám totiž hrozně ráda, ten jejich údiv, následný úsměv a poté opětovaný pozdrav anebo chvilku popovídání. Je to takové malé povšimnutí si lidskosti a že se k sobě můžeme chovat hezky. Za mě tedy také zdravit, zdravit a zdravit:)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jasně, zdravit, zdravit, zdravit... už jenom to slovo je krásné: "pozdravit"... dopřáti druhému zdraví.... super ;)
      T.

      Vymazat
  11. Dobrý den, Tomáši, pěkně jste to napsal. I já mám někdy pocit, že si zdravím sám pro sebe. Ten tupý výraz, o kterém se zmiňujete jsem viděl tolikrát, že to ani nejde spočítat. Navrhuji, abychom založili svátek "Dobrého dne", všichni lidé by se museli v jeden den navzájem pozdravit. A byl by to povinný svátek! Přeju hezké léto a méně tupých výrazů :-) Zdraví Vás Zbyněk

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milý Zbyňku, děkuji za hezký komentář i za ten nápad. Svátek Dobrého dne zní skvěle :)
      Pěkné léto
      T.

      Vymazat
  12. Ahoj Tome,
    souhlasím s tím co tady o zdravení píšeš a chci připojit také svůj pohled na věc. Několikrát se mi letos stalo, že jsem na toulkách přírodou a přes vesničky potkala v jejich okolí kluka
    nebo děvče ve věku okolo 10 let, kteří sami a jako první pěkně nahlas a viditelně s chutí pozdravili :-). Nemusím asi popisovat, že se ve mě vždy srdce radostí zatetelilo a říkám si: zdravé jádro stále ještě někde dříme. A pokud to nevzdáme a nerozhojníme řady nezdravičů,tak slušnost nemá šanci ze světa zcela zmizet.
    Ina

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ahoj Ino,
      také jsem optimista. Mám v okolí také většinou zdravící děti a dorost ;)
      Tak krásné dny
      T.

      Vymazat
  13. Dobry den Tomasi,
    narazila jsem na Vas blog "omylem", kdyz jsem preklikla z webu Vasi zeny a i zde je to pohlazeni na dusi, vcetne tohoto prispevku.
    Je zvlastni, ze spousta lidi si stezuje na nezdraveni ... Tak si tedy rikam, proc se tedy nezdravime, lidi?!
    Me dve deti zdravi zas kohokoliv kdekoliv a nahlas ;) ja zdravim tez a bohuzel je o to smutnejsi, kdyz dotycny nepozdravi ani ty me deti a vyvaruji se jakekoliv konverzace s nimi s vyrazem v obliceji - co me otravujes.
    Take si nekdy rikam, ze se ponizuji, ale menit to nebudu. Ucta k druhym se nesmi z nas vytratit.
    Pozdravu zdar a hodne sil s lidmi okolo nas ;)
    Tereza z Plzne

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Terezko,
      jsem za ten omyl moc rád a věřím, že se budete "mýlit" častěji ;)
      Naše holky zvyklé ze vsi zdraví i v Praze... to bývá vždycky hodně velké zábava, hlavně v metru ;)
      Krásné letní dny
      T.

      Vymazat
  14. Ahoj Tome ,žena se nemá nikdy ponížit a pozdravit muže první. Tak já ted jim budu říkat ahoj a uvidíme ty reakce , jsem už starší dorostenka .Hezký den Hana

    OdpovědětVymazat
  15. A co víc, na pozdrav kolikrát neodpoví ani starší občané. A to slyší.. A když se mě naše děcka zeptají, proč jim pán neodpověděl na pozdrav, tak před dotyčným nahlas řeknu, že je zřejmě nevychovanec :-D. Pěkný den a ahoj

    Silva

    OdpovědětVymazat
  16. Dobrý den Tome,
    moje mamka vždy říkala-slušnost je pozdravit a povinnost je odpovědět. Snažím se to dodržet a učím to i své děti. Ale jako zdrav.sestra jsem kolikrát šokovaná chováním lidí (VŠECH věkových kategorií),kdy některé opakovaně pozdravím a oni na mě doslova č...í a fakt neřeknou ani fň. Je to tak 50:50 zdravících a nezdravících. Ale muži v "nezdravení" silně vedou. Bohužel.
    Tak pěkné prázdniny:)
    Katka z Km.

    OdpovědětVymazat
  17. Dobrý den, Tome, odmalička v sobě mám zakořeněné, že mám zdravit starší, dávat jim přednost, pouštět je sednout, atd. A to dokonce tak, že i když už zdaleka nejsem dítě, dost často automaticky uvolním místo někomu, kdo je mnohem mladší než já. Zkrátka, zvyk je železná košile - a tuto zdvořilost a slušnost jsem vštípila svým třem dětem. Na horách, na běžkách, na vodě, vždy jsme se odjakživa zdravili, proto jsem také zaskočena, když lidé projdou nevšímavě kolem a na náš pozdrav neodpoví. Stejně jako Vy to ale nikdy nevzdávám. Připadá mi ovšem, že tento nešvar se snad rozšířil hlavně u nás, a ještě ho mnoho lidí považuje za normu. Když totiž přijdu v Rakousku do supermarketu, překvapí mě, že mě pozdraví každá mladá prodavačka, která rovná zboží do regálů. Na horách nás pozdraví úplně každý, totéž na vesnici. A ještě jsou na nás ti lidé příjemní a usměvaví. Kdysi se říkalo, že jsou u nás lidé pesimističtí a zapšklí kvůli režimu, kvůli čemu se tak chovají dnes? Proč se slušnost, zdvořilost a přátelství vytrácejí?
    Omlouvám se za delší příspěvek, ale promluvil jste mi z duše. Přeji Vám i Vaší rodině krásnou druhou polovinu léta.

    S pozdravem
    Jana M.

    OdpovědětVymazat
  18. Mám dojem, že u nás v Klánovickém lese na sebe lidi začali víc koukat a tím pádem i zdravit od výskytu "klánovického vraha". Tak to je zajímavý vedlejší efekt.
    Za sebe zdravíme důsledně starochy, což jsme i my:)

    OdpovědětVymazat
  19. Dobrý den,
    jsem maminka dvou malých synů a neustále jim cpu do hlavy, že pozdravit, poprosit a poděkovat je základ dobrého vychování. Ovšem mnoho mých vrstevnic se v současné době opírá o šílené teorie, které tvrdí, že nemůžete osobnost dítěte lámat, tudíž nechce-li zdravit, ať nezdraví... No, bohužel mé děti budou mít asi zdeformované osobnosti, neboť je zdravit stále učím a vesele zdraví všechny a všude :) Hezký den! Linda

    OdpovědětVymazat
  20. Dobrý den,
    mluvíte mi, Tomáši, z duše. S manželem hodně "turistujeme", a to po celé naší vlasti. Máme podobnou zkušenost jako vy. Chodíme, zdravíme a zdravíme ... a připadáme si často divně. Tak zdravit přestaneme a připadáme si také divně...není to divné?:):). A také si děláme pro sebe průzkum:). Hlavní rozdíl je dle naší zkušenosti v tom, kde se pohybujeme - pokud je to hůře přístupné místo, obvykle zdraví a odpovídá téměř každý ... také to má logiku... Nejhůře si momentálně připadám v nově otevřených Brdech, které máme za humny. To se nestačíme divit:(:(:(. Není to ale jen o cestách přírodou ... normální je pozdravit kdekoliv při vstupu i odchodu ... nestojí to nic, jen otevřít pusu. Helena

    OdpovědětVymazat
  21. Dobrý den,
    já mám zase úplně opačné zkušenosti - připadá mi, že obecně se začíná zdravit, v přírodě hlavně, čím dál tím víc :). Tak vám přeju podobné zážitky!

    OdpovědětVymazat