Slaměný vdovec...

středa 30. srpna 2017

autor: Brian Rea
- ráno mě budí zvuk padající prázdné plechovky od piva (kde se v té posteli vzala??)
- snídám nakládaný hermelín s cibulí
- večeřím romadur s máslem bez chleba a/nebo párky s chlebem
- vše samozřejmě konzumuji na gauči
- prostírám na novinách, neboť tak minimalizuji množství nádobí
- zarůstám vousem
- spát chodím na prase a sprchuji se až ráno (při představě, že musím mezi lidi)

... no a takhle já si tu teď žiju!

Krásné dny všem!


P.S.: Miláčku, už se vrátíš? Dochází mi romadur...

Až na dno!

úterý 15. srpna 2017

Aneb pár střípků z mého otcovského působení na droboť:

Pozorování perseid bylo magické. Leželi jsme na zahradě na karimatkách a sledovali tu nebeskou šou. Bety si celý den připravovala přání, na které bude myslet, až uvidí padat první hvězdu... Pozorování jsem prokládal chytrými řečmi o původu vesmírných těles a o rozdílu mezi meteorem a meteoritem.
"Tak co, Bety, přála sis něco?"
"Jo."
"To, co sis naplánovala?"
"Ne, přála jsem si, aby ten kometeorit nespadl na nás."

S kamarády jsme dětem (a nejen jim) letošní vandrování s krosnou na zádech okořenili hledáním legendárního, pohnutou historií obtěžkaného a všem brdským trampům dobře známého Zlatého dna. Nikdo vám neřekne, kde vlastně leží. Všichni se jen potutelně usmívají. Dokonce i druhdy výřečný Google mlčí jako hrob. Prostě a jednoduše - cestu na Dno si musí každý najít sám (stejně tak, jako cestu zpět).

Bylo by efektní popsat naše hledání jako vyčerpávající pouť, při které jsme kromě onoho Dna Zlatého našli i dno svých vlastních sil...
Bylo tomu ale jinak. Dali jsme dohromady všechny známé indicie a místo našli poměrně hladce. Jediné dno, na které jsme si cestou sáhli, bylo dno pivní lahve (shodou okolností také zlaté) z nedalekého kytínského pivovaru.

Přeji vám (ať už hledáte dno, či naopak cestu z něj), ať vám pěšinu nekřižuje bludný kořen a vaše hvězda dopadne vždycky dobře.

Proč mám vlastně rád kočky...

úterý 1. srpna 2017


...aneb desatero klíčových kočičích vlastností, které mě na nich fascinují (a jedna bonusová navíc):

autor: Griz

  • Kočka je za všech okolností pánem situace. Je jen na ni, kdy člověku udělá radost a uposlechne nějaký jeho "příkaz".
  • Kočka je pro mě ztělesněním absolutní svobody.
  • Kočka je jediný tvor na světě, který si dokázal domestikovat člověka.
  • Kočka je nesmírně tichý tvor. Pokud ji přesto někdy zaslechnete, bývá to zpravidla těsně předtím, než se vám zasekne do krku.
  • Když kočce nevyjde nějaký její záměr (třeba chytit tu otravnou mouchu), okamžitě vše kamufluje lízáním packy a nikdy při tom nevypadá trapně.
  • Kočka dokáže cvičit jógu několikrát denně, a to klidně třeba na okenním parapetu.
  • Kočka dokáže spát dva dny v kuse.
  • Kočka nemá závratě.
  • Kočka s láskou budí svoje blízké tím, že jim zasekne dráp do chodidla.
  • Kočka je jediný tvor ve vesmíru, který vypadá elegantně, i když si myje zadek.
  • ...navíc mi kočky připomínají chlapy. Necháte-li je dobře vyspat a dáte-li jim najíst, určitě se k vám vrátí...
Tak MŇAU!
Page 1 of 58123...58 Next Page