 |
| autor: Margherita Grasso |
Je to jako včera... V kousavé košili sedím na tvrdé školní židli, prázdnými deskami určenými k bezpečnému transportu závěrečného hodnocení elektrizuji vlasy spolužačce přede mnou a vnímám tu ohromnou sílu okamžiku. Už za pár minut zazvoní, já vykročím ze školních dveří a pomalu s posvátnou úctou otevřu tu nepopsanou knihu nazvanou Prázdninový čas.
Mám to tak i dnes, ačkoliv už notnou řádku let nikomu vlasy deskami neelektrizuji. Ten krásný pocit. Moje věčně dětská duše před sebou cítí nekonečný prostor času bez hranic, vůni letního rybníku a babiččiny lívance se skořicí.
Prázdniny jsou tu! Juch... hned se mi bude do práce chodit o něco snáz ;)
Škoda, že nezkoušíš elektrizovat vlasy, třeba své ženě, ale i tak hurááá prázdniny !!!!Tak si je všichni doma užijte !!!! Šá
OdpovědětVymazatDíky moc, Šá ;)
VymazatUmite moc hezky skladat slovo za slovem. Velmi rada Vas ctu...
OdpovědětVymazatKarin
P.S. Take cicham ke kniham. :-)
Čichačům zdar! A děkuji za komentář ;)
VymazatT.
Zdravím Tome,tak tohle přesně mi neustále dělal jeden spolužák a já ho za to neměla ráda.A po mnoha letech mi prozradil,že to bylo z lásky....Přeji na kopeček krásné a pohodové prázdniny,Šárka.
OdpovědětVymazatDíky, Šárko ;)
VymazatNo jóó, to jsem dlouuho nedělala.. Takže dnes já, fólie a mé vlasy. A pak se půjdu letmo dotknout svého muže. Dnes večer mezi námi přeskočí jiskra ;-) Dík za připomínku, Žaneta.
OdpovědětVymazatTak ať to zajiskří, Žaneto ;)
VymazatDíky
T.