...teď běhám často. Brzy se stmívá, takže to ani jinak nejde. Mám rád podzimní běhy... Když se člověk správně obleče, není mu ani horko, ani zima a studený vzduch mu příjemně chladí tvář. Tmou se atmosféra běhu promění. Miluji, když se vracím a zdálky vidím ze tmy zářit naši vesnici. Kužely světel pod pouličními lampami protínající hustou mlhu, teplé odstíny barev v zářících oknech a spadané listí, se kterým si pohrává nenechavý vítr. To jsou chvíle, kdy je možné ticho i "vidět".
Přestože běhám přírodou, člověk tu a tam stejně míjí nějakou zástavbu. Znáte ten pocit, kdy zvenku nahlížíte do rozsvíceného domu, vidíte třeba rodinu u večeře, nebo chlápka s lahváčem sedícího na gauči a sledujícího televizní zpravodajství. Nevím, jak vy, ale já v tu dobu zcela nepokrytě hledím do oken bez náznaku studu. Kolikrát si říkám, že bych měl respektovat cizí soukromí a spíše sledovat kamenitou cestu pod nohami, ale nějak se mi to nedaří. Stejně vždycky upřu pohled do prosvětlené místnosti a sleduji útržky cizích životů. Zářící živé obrazy zarámované tmou.
Běh potmě je trochu romantický, trochu strašidelný, trochu nebezpečný, ale hlavně hodně uvolňující. Jen střídat nohy, sledovat cestu a nechat oči i hlavu běžet na volnoběh. Žádné vysoké otáčky, jen volně běžící motor...
A ještě nějaké postřehy:
- kaluži potmě běžec rozezná od černého asfaltu teprve tehdy, když do ní šlápne
- tma je plná divných postav, které běžce sledují (a když se na ně otočí, vždycky se schovají za strom)
- čelovka je užitečný pomocník, ale přitahuje hmyz (spousty hmyzu)
- když běžec vrazí ve tmě do psa, překvapeni jsou oba
- na zpáteční cestě už člověk ví o všech loužích na trase
Následující snímek zachycuje atmosféru na mé nejoblíbenější trase (není na něm nic vidno, neb byl pořízen za výše zmiňovaných světelných podmínek):
Tento komentář byl odstraněn autorem.
OdpovědětVymazatTomáši, dnes bylo Tvé "Slovo" jako báječný dezertík .... takový ten lehký moučník, co je chybějícím posledním chodem v denním menu .... Zdravím Lucie
OdpovědětVymazatp.s. nějak jsem to popletla tak jsem to musela vložit znovu... omlouvám se za zmatek
Lucko, jsem rád, že jsem se mohl spolupodílet na Tvém denním menu :)
VymazatDíky za moc milý komentář, přeji příjemný pátek!
T.
Hned bych si šla zaběhat, ale ještě je světlo a do večera mne to jistě přejde:-)! Dík za hezčí den....
OdpovědětVymazatLucko, bylo mi ctí...
VymazatT.
Zdravím na kopeček,
OdpovědětVymazatmoc mě potěšilo, že v tom "šmírování je nás víc,kteří s tím tak nějak vnitřně bojujeme,
ale stejně si nemůžeme pomoct...pocházím z vesnice a paneláky mě neba,
ale okna domků táhnou jako magnet. Hlavě o vánocích, přehlídka stromečků
a zářících obrazovek, snad i těch nezakrytých oken je nějak víc než jindy.....
V mém dětství to nahlížení do cizích domácností byla úplně vánoční tradice,
která mě tak nějak ještě nepřešla...:)
Díky za vtipné čtení, hezký víkend na kopečku všichni mějte!
EMa
Myslel jsem si, že nás bude víc ;)
VymazatKrásnou sobotu přeji!
T.
Hezký večer,
OdpovědětVymazatpříjemná představa podzimního běhu, až zůstává člověk nahlodán plánem zkusit také vyběhnout. A k tomu ta možnost přehlídky životů v oknech:) Postřehy jsou velmi trefné, jen mi tam chybí dodat: "Na zpáteční cestě člověk ví nejen o loužích, ale i o psovi, do kterého už nevrazí":))
Michlle, nechte se nahlodat a vyběhněte, stojí to za to ;)
VymazatPsi mají bohužel na rozdíl od louží tu neřest, že mění pozice :)
Příjemnou (u nás mlžnou) neděli
T.
Dneska jsem teda taky vybehla, sice to bylo dopoledne, ale pripadala jsem si jako na vresovisti se psem Baskervilskym .... mlha byla tak husta, ze by se dala krajet.
OdpovědětVymazatTady se do oken divam stale, lide nemaji zaclony.
Běhu za snížené viditelnosti zdar!
VymazatKrásné pondělí přeji a díky za komentář :)
T.
Tak nejvíc mě rozsekala ta fotka tmy :-D :-D
OdpovědětVymazatP.S. A taky ráda šmíruju :-)
OdpovědětVymazatŠárko, díky za komentář i za "přiznání" :)
VymazatHezký den
T.
Ty postřehy mě rozesmály. Děkuju.
OdpovědětVymazatI já děkuju ;)
VymazatT.