...se nelze nudit. Minulý týden jsem s ní absolvoval finálový večírek blogerky roku (sice líheň módní policie, ale zato moc příjemné setkání s Lucií a jejím milým mužem) a hned den na to jsem po příjezdu z práce sbalil spacák a kytaru a odjeli jsme do její třídy přespávat s bandou osmiletých dětí. V noci stezka odvahy v temných chodbách školy, ráno pak vyčistit zuby a ze školy rovnou do práce... Oba zážitky považuji za nezapomenutelné. Dovolím si několik postřehů:
- když se sečte zvuk jednadvaceti převalujících se dětí v šusťákových spacácích, vzniká hluk na úrovni zaplněného fotbalového stadionu (nebo mi to tak alespoň v jednu ráno připadalo)
- existují děti, které napadne pojídat luminescenční náplň ve světelných náramcích
- nejděsivější strašidla jsou ta, co nevydávají zvuky (fuj to sem se lek')
- škola je jediné místo, kde noční chůze na toaletu zabírá více času, než samotná činnost na cílovém místě
- luminestenční náplň na zubech skutečně v noci svítí
Zlatý "vaťáky" - co? Jsem se zas pobavila:-):-). Kuju moc za pravidelnou dávku dobré nálady...
OdpovědětVymazatPřesně! Vaťák, celta, cancák, žádný děti a dva dny v lese... no nic, zamáčknu slzu ;)
VymazatDíky, Lucko a hezký večer :)
T.
... a to Tě, miláčku, ještě čeká odpolední prodej na školním vánočním trhu :o)))
OdpovědětVymazatUž se těším na Tvou reflexi♥
M.
Píšu si do diáře...
VymazatT.
Myslím, že "nenudit se" je základ kvalitního manželství :-) Ať vám to klape!
OdpovědětVymazatMarie, děkujeme :)
VymazatHezký večer,
T.
:-D Super postřehy :-)
OdpovědětVymazatDěkuji, Šárko.... napsal je sám život ;)
VymazatKrásný zbytek večera,
T.