Kdykoliv se po dočtení knihy pustím rovnou do čtení doslovu, o tento okamžik přijdu. Tímto ani v nejmenším nezpochybňuji profesionální či literární kvality autorů doslovů, ale z principu je nečtu právě proto, abych nepřišel o jeden z nejpěknějších momentů při čtení knihy, tedy o rozjímání nad osudy postav, nad autorovou myšlenkou a snad i nad poselstvím celého příběhu.
Doslov je pro mě něco jako oslavná řeč při pohřebním obřadu. Sám "autor" už jen mlčí a ostatní glosují jeho život, jeho činy a myšlenky. Čtení románů je ale mnohem optimističtější činnost, nežli účast na pohřbu. My se totiž, na rozdíl od pozůstalých, můžeme těšit na autorův další román. A pokud ne, můžeme alespoň sáhnout po nějakém jeho starším díle. A pokud jsme takoví knihomolové, že jsme už od něj všechno přečetli, nic nám nebrání vrátit se ke stejné knize za pár měsíců či let znovu.
No není to krásné?
____________________________
A co vy? Čtete doslovy?
Doslovy necitam-zdaju sa mi zbytocne... ale strasne rada sa vraciam ku kniham, ktore som uz precitala. Milujem ten pocit, znovu a znovu vychutnavat slova, pribeh, a vzdy tam najdem nieco, co som si predtym nevsimla. Su knuhy, ktore citam dookola a nie anie ma prestat bavit:)))
OdpovědětVymazatJá mám 2 seznamy... knihy, které si chci v životě přečíst a knihy, které si chci přečíst znovu... oba dva jsou dlouhé a neustále bobtnají - myslím, že mám do konce života co dělat ;)
VymazatNejenom doslovy, i manuály mě nechávají chladnou:o)
OdpovědětVymazatpa, Ty můj blogere :o)
M.
Však já vím... návod v ruce mojí ženy viděti, neštěstí míti ;)
VymazatT.
Já zase nečtu předmluvy, opravdu mě nudí. Ráda ,,hupnu" rovnýma nohama do knihy. Ahoj!
OdpovědětVymazatJano, souhlasím :)
VymazatT.
Já zase dělám to, že si u extra zajímavých a poutavých knih, od kterých se nemůžu moc odtrhnout, tak poslední kapitolu odkládám...představuji si, jak to asi může skončit a hraji s knížkou takovou hru...nosím ji sebou v kabelce, otevřu na chvilku, přečtu stránku a zase chvilku počkám, pak zase odložím, pak zase něco přečtu a pak přečtu do konce...jedním dechem, s napětím a úplně celou!:D A někdy je mi úplně líto, že už jsem ji dočetla:))
OdpovědětVymazatTo zní dost labužnicky :)
VymazatT.
Já jak u které knihy.Já mám trochu problém s tím ,se od knížky odpoutat.Pak mám na sebe zlost,že jsem ji v kuse zhltla za pět hodin a cítím děsnou prázdnotu.Ale neumím si pomoct.Jasně ,že jsou knížky u kterých se ne a ne dostat přes první řádky nezaujmou:)))Lenka
OdpovědětVymazatZa pět hodin jsem knihu ještě asi nepřečetl, ale pocit, kdy se od ní nemohu odtrhnout znám dobře :)
Vymazat...a ten druhý vlastně taky ;)
T.