(Opět) ve stručnosti...

Tak a je to. Áša to má za sebou a nese to statečně. Jako Chlap! (i když už jen poloviční)

Řeknu vám, jsou věci mezi nebem a zemí, které jenom obtížně chápu. Ponechám-li stranou paradoxy typu "jak může majitel největších impérií v republice rozhodovat o daňové politice státu", nebo "jak může zrození člověka být hřích", vrtá mi hlavou, jak je možné, že se moje milovaná žena, která v životě ušila maximálně šaty na panenku (a to tak, že vzala kus hadru a v pase ho obmotala motouzem), mít svoje okénko v časopise Burda?

Ve středu jsme s tátou zhlédli Zmrtvýchvstání. Ještě teď si myslím, že ten medvěd DiCapria fakt ožíral.

Počasí dělá pěkné kejkle. Včera jsem při čekání na vlak zapadal sněhem a po příjezdu domů už mě na SLUNNÉ ulici vyhlížela Bety s bicyklem, protože jsem jí slíbil, že budeme trénovat, jakmile se udělá venku krásně... a tak jsem pobíhal za kolem a slunce mi pomalu rozehřívalo sníh ve vlasech.

Můj kapesní Filofax mi začíná být těsný, a tak se poohlížím po něčem větším. Na druhou stranu se obávám ztráty té skvělé mobility, kterou mi můj současný diář poskytuje. Nemáme to lehké, že milovníci papírových diářů? Ha! A pak že na velikosti nezáleží!

Dnešní den je zatím pracovní. Je to fakt hlína.... přesněji řečeno plný vlek hlíny, lopata a kolečko.

Jaro dělá pokusy... vystrčilo krokusy (zjistil jsem to při příležitosti nastíněné v předchozím bodě).

Máme se krásně. A co vy?